Nikdy bych neřekla, že budu tohle jednou psát. Ale teď sedím a píšu. Říkala jsem si, že tohle se mě nikdy týkat nebude a že těm holkám vážně nezávidím. A tak co osud nechtěl..stalo se to i mně.
Ještě teď přemýšlím, jestli to vůbec psát, ale na jednu stranu, byla to část mého života a nevidím důvod to tady nenapsat..pravdu.. všechno jak bylo, bez jakéhokoliv lhaní.

Všechno to začalo asi v dubnu roku 2017..byla jsem sama a docela i spokojená..když mi do života vstoupil právě on..znali jsme se již delší dobu, jenom jsme o sobě nějakou dobu nevěděli. Psali jsme si nějakou dobu..co nového, jak se kdo má a tak. Po nějaké době jsem zjistila že je to vlastně úplně jiný člověk než jsem ho znala kdysi-dospěl. A už i podle toho co mi vyprávěla kamarádka co ho zná, to byla i pravda. Psali jsme si každý den až se stalo to co jsem nejméně čekala. Po dlouhé době, po x neúspěšných pokusech jsem se i já zamilovala.. jediný problém byl ten že byl 600 km daleko.
Byla jsem nejšťastnější člověk na světě..dokud nepřišla první rána, kterou jsem nečekala.. začala mi psát jistá holka, která mi vykládala jak s ním spí a že o tom určitě nevím. Táhlo taky hrozně dlouho a my se kvůli toho začali hádat. Na nějakou chvíli to přestalo a zdálo se být všechno v pohodě. Byla jsem strašně šťastná i když jsem věděla že je daleko a ještě jsme se neviděli.
Po čase přišla další rána a tahle mě ranila, poznamenala a hlavně změnila hodně.. Ten kluk do kterého jsem se zamilovala se vydával za někoho úplně jiného.. Ne že mi lhal jenom on, ale lhala mi i kamarádka, která tohle všechno věděla.
Já i přes to všechno to nevzdala a odpustila mu to. Odpustila jsem i kamarádce..i když jsem nemusela..
Psali jsme si dál, já s kamarádkou plánovala že se prostě za ním přijedu podívat a navštívím ho. Všechno vyšlo a my jeli.. Já se těšila na to že se konečně uvidíme.. jenže co se nestalo.. neviděli jsme se. Na jednu stranu jsem to po tom všem tušila a vůbec mě to nepřekvapilo. Na druhou stranu..to mojí zamilovanou mladou duši strašně zlomilo, nehledě na to že to zlomilo i moje srdce💔. Po tomhle jsme se strašně hádali. Každá jiná holka by se na to dávno vykašlala..ale já ne.. pořád mi to asi nestačilo a pokračovala jsem dál. Když jsem se chtěla vidět, byl to hrozný problém..Po určitém čase jsem věci začla vidět trochu jinak a pořád jsem věřila že se někdy prostě uvidíme. Jenže nestalo se.
A teď? Když se na to podívám zpátky, změnil mi hodně život.. uvědomila jsem si zase spousty věcí a změnila se i vzhledově. Nebyla to špatná zkušenost, jen už vím že příště bych do něčeho takového asi nešla.

Jestli tohle čteš, chci ti za všechno poděkovat.. za to jaký jsi, jak ses ke mně choval, jak ses mi snažil pomoct když mi bylo nejhůř. Děkuju.